close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vyhrát tak důchod ve sportce

12. ledna 2020 v 15:39 | Olin

Tak tady máme důchodovou reformu …. A mne už zase chytá panická hrůza z toho, co mě a hlavně mé děti v důchodu čeká, zdali mi stát z mnou zaplaceného sociálního pojištění, něco přepustí nebo mé sociální pojištění zůstane projedeno státem a jeho neustále bobtnajícím aparátem.

Reforma je představena. Je navrhnuto několik variant, jak by se měla penze počítat a dokonce tyto varianty mají i úžasná pojmenování. Mohu očekávat důchod spravedlivý, nebo třeba technický … no už se těším, snad na mne nezbyde třetí v řadě - úsporný

Diskuse kolem reformy a styl jejího představení mi trošku připomíná rodinné debaty, kde se bez nějakých skrupulí, pravidel a sebereflexe bavíme o tom, co si koupíme, až vyhrajeme milión ve sportce. Každý máme své preference, své sny a z debaty vycházíme zasnění a šťastní.

Nu tedy snad i budoucí důchodci vyjdou z této debaty také šťastní, protože kde se na novou důchodovou reformu vezme, to už jaksi důchodová reforma neřeší. Prý je nutné to řešit až později, tak do pěti let. Naštěstí jedna z vládních stran má už dnes jasno a vlastně jen jediné dilema. Komu, že ty daně zvedneme, zdali všem nebo jen živnostníkům (rozuměj parazitům) anebo jen korporacím (rozuměj buržoustům). Škoda, že jej nenapadlo to, co děláme doma, když se nedostává peněz, pak světe div se, šetříme. Napříště se raději pokusíme někoho zdanit.

Hodně štěstí všem, co je penze teprve čeká J
 

Ano, a jiné neřesti, aneb přímluva občana

4. ledna 2020 v 0:22 | Olin

Hlavu si vždy mohu ukroutit nad úspěchy, preferencemi a moudrostí současných členů kabinetu. Hlavu si pak mohu ukroutit podruhé nad reakcemi těch, co sedí v opozičních lavicích.

Pokud mluvím o prázdnu v politice, pak nemohu vynechat právě a hlavně jejich reakce, byť jsou to reakce na nabubřelé se vytahování tu ekonomickými čísly, tu navýšením důchodů, tu nad výsledkem rozpočtu a tu nad národním investičním plánem. Investiční plán … Jistě jsou v pořádku námitky, že tento plán je vesměs seznamem nevyhnutelných investic, které by se musely provést tak či tak a je také jisté, že v něm není o mnoho více investic, než které byly za stejnou dobu provedeny doposud. Není ambiciózní a není z něj zcela jasné, kde na ty investice s ohledem na růst mandatorních výdajů jako stát, vezmeme. To vše je pravda. Rozhodně tyto argumenty znějí lépe než glosy o vykrádání české a evropské poklady, či zlodějský plán a jiné osobní ataky.

Nechť se na mne, ale zástupci opozice nezlobí, je to také první plán s dlouhodobým výhledem, o kterém jsem kdy slyšel. A i když v minulosti musely existovat, nikdo je tak obratně nedokázal zviditelnit. Proč tedy nepřistoupit trochu konstruktivně k tomu celému. Proč nedokreslit některé nedokončené obrázky toho plánu. Proč mu nedat to, co mu tolik chybí? Tedy plán realizace s jasnými milníky a vyjmenovanými finančními zdroji. Proč se nesnažit pozměnit či definovat tomuto plánu nějaké priority, které jsou v souladu s idejemi té či oné partaje? Proč nevést tyto debaty veřejně, s konkrétními čísly a stát se byť jen na jediný bod v tomto plánu spojencem a dosáhnout jeho naplnění?

Věřím, že existuje mnoho důvodů proč to nedělat. Spolupráce s vyšetřovaným premiérem, uznání relevantnosti některých náčrtů, podílení se na PR současné vládní garnitury, či naplnění touhy se pomstít se za zrušené reformy, které rozhodně nebyly k zahození. Ale existuje také jeden důvod proč to udělat … pro občana.

Jak ven se svým názorem?

3. ledna 2020 v 18:13 | Olin


Nový rok. Zase do práce. A Vánoce? Ten nejoblíbenější svátek roku, je za mnou. Miluji setkávání s rodinou, vzpomínání, vtipkování, vzájemné požďuchování a diskuse. Pravda, ty politické jsme si ve jménu zachování celistvosti rodiny zakázali J. Vždy když někdo, nedej bože začne, někdo rozumný je zavčasu utne a raději se skupinově posuneme k jiným, ne tak závažným tématům. Ale nebývalo to tak vždycky.

Nevím, kdy přesně jsme začali prohlubovat ty meze mezi jednotlivými názorovými políčkami, ale určitě k tomu přispěly prezidentské i neprezidentské volební kampaně posledních let, kdy se jeden politik vyhraňuje vůči jinému, s čímž většinou vystačí celou volební kampaň.

Obsah se však vytratil. Diskuse o hodnotách a ideách nejsou populární. A o tento obsah jsme přišli i my. Namísto klidného tlachání o vlastních představách a hodnotách, které má politika, svět, kosmos přinášet, se snažíme napadat názor nebo "boha" toho druhého a zároveň se bojíme vyrukovat s tím vlastním názorem, protože jak se do lesa volá …. jako u Moravce.

Bojíme se osočení, že tamten náš favorit je zloděj, ten zas alkoholik a ten zas neschopným rétorem. Ale jak si vlastně ujasnit a zformovat názor? Že by snad čtením internetových plátků, tu vlastněné tím oligarchou nebo tam tím? Pomůže nám snad názor zformovat pouhé papouškování novinových článků, které konec konců stejně nečteme, protože nám v současném shonu postačí pouze vágní, nesmyslné, ale hlavně "že atraktivní" titulky? Nebo má snad náš názor určovat novinář, který je již dávno placen některým z blízkých té či oné strany? Určovalo snad Rudé Právo náš názor?

Jak jej tedy nejlépe zformovat? Co je mi vlastně vlastní? Je to třeba slušnost? Dodržování zákonů, vysoké či nízké daně, malý či velký stát, Evropa či Rusko, Euro či Koruna? Co vlastně lépe naformuje můj názor než ….. než poklidné diskuse s lidmi, kterých si nejvíce vážíme. Těch co jsou nám nejblíže a sdíleli s námi strasti i slasti …

… nebo, že by bylo lépe si tyto diskuse zcela zakázat? Nemyslím si.

Tímto článkem tedy zkouším udělat ten první krok … a uvidíme, zda bude v tomto roce i poslední J PF 2020
 


Mohu to na Vás hodit pane Mináři?

22. prosince 2019 v 21:24 | Olin

Mohu to na Vás hodit pane Mináři?

Tak a je to tady.
Jedna chvilka z miliónu, která mi udělá z volného času vzpomínku na
minulost a změní mi svět tak jako jsem ho doposud znal.
Stalo se šestnáctého listopadu na Letenské pláni. Řekli mi "zvedni zadek
ze sedačky v obýváku, přestaň brblat u hospodského stolu a konečně něco
udělej".

Ne, ne, už nestačí si anonymně zpívat na jutubu, nad ránem, nad sklenkou
a nad hledem hodnotit a poučovat…
Ne, ne, ne, nestačí ani svým dětem dokola vysvětlovat, že to oni jsou tou
línou generací, která nám prolajkuje těžce nabytou svobodu .... přišla řada
na mě. A tak jsem zvedl zadek, ze skříně oprášil svoji kůži a šel s ní na trh.
Já ? ... od mládí žiji s tím, že stranická knížka je stigma, které nelze smýt
ani sto lety dobrých skutků, že politika je divná přinejlepším a shnilá střízlivým
pohledem.

... a teď ? Ťuky, ťuk, je tam prosím politická strana ? ..... tady to podepiš.
A tak jsem podepsal ... A co bude dál ? Rada starších rozhodne zdali ... !!!
Jak z Májovek.

...stále však mohu couvnout, stále mohu ... ale zpátky na pohovku a k hospodskému
stolu ? Ne, je čas se hýbat!

Doufám pane Mináři, že to pak celé, mohu hodit na Vás!

Předem díky.

Kam dál